Drag and Drop Website Builderprof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Téma se zaměřuje na vývoj a strukturu jednotlivých technických a vědeckých společností od počátku industriální etapy (18.-21. století). Cílem výzkumu je analyzovat přípravu a praktickou realizaci těchto společností, jejich vazby a interakce se vzdělávací soustavou, s praxí, s transferem technických a vědeckých poznatků. Nedílnou součástí výzkumu jsou i biogramy významných osobností (vynálezců, techniků, vědců) a jejich ocenění dobovou společností. V centru zájmu stojí také organizace a struktura technických a vědeckých společností, úkoly jejich výzkumu, mezinárodní spolupráce apod.
Doporučená vybraná literatura:
Misík, M., Mezinárodní vědecké organizace. Praha: ÚVTEI, 1986.
Janko, J., Štrbáňová, S., Věda Purkyňovy doby. Vyd. 1. Praha: Academia, 1988.
Lenková, J., Spiknutí mocných: na stopě tajemství templářů, rosenkruciánů, zednářů, mystiků, alchymistů a velkých učitelů lidstva. V Řitce: Daranus, 2008.
Kalousek, J. Děje Král. České Společnosti Náuk: spolu s kritickým přehledem publikací jejích z oboru filosofie, historie a jazykovědy. V Praze: Nákladem Kr. české společnosti náuk, 1884-1885.
Wegner, G (ed.), Královská česká společnost náuk 1784-1884. V Praze: Nákladem Královské české společnosti náuk, 1884.
Zpráva jednatelská Spolku architektův a inženýrů v Království českém. Spolek architektů a inženýrů v Království českém 1989-1918.
Špaček, S., Masarykova Akademie práce. V Praze: Josef Mrkvička, 1919.
Deset let technické práce 1918-1928: památník technické práce a kultury vydaný k VIII. sjezdu Spolku čs. inženýrů a na oslavu prvního desítiletí československého státu brněnským odborem spolku SIA. Brno: Nákladem Spolku československých inženýrů, odboru v Brně, 1928.
Stocký, J., Ženatý, E. A. (eds.), Sedmdesát let technické práce: sborník vydaný k jubilejnímu sjezdu československých inženýrů v Praze roku 1935. V Praze: Spolek československých inženýrů, 1935.
Nový, L. (ed.), Československá akademie věd 1952-1982. Praha: Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1982.
Barvíková, H. (ed.), Věda v Československu v letech 1953-1963: sborník z konference (Praha, 23.-24. listopadu 1999). Praha, Archiv Akademie věd České republiky v nakl. Arenga, 2000.
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Předmětem analýzy je nejen charakteristika oborové a ideové profilace technických a vědeckých elit (tvoří je ti, kteří se do nich dokáží dostat a poté se v nich udržet, v počátku bez etického hodnocení) na pozadí společenského vývoje, ale i posouzení stěžejních stanovisek a veřejných aktivit hlavních představitelů těchto elit v jednotlivých oborech soudobé techniky a vědy. Hlavní důraz je kladen na vnímání oborové problematiky nejen v českém, ale komparačně i v evropském prostředí techniky a vědy. Výzkum bude realizován v kontextu tehdejší technické a vědecké české a evropské (světové) scény. Další cílem výzkumu bude analýza společnosti vědění, formování vlivu odborníků vědců a techniků na společnost, priorita vědeckých a technických znalostí, využití plánovaného technologického růstu, vytváření intelektuální technologie apod. Do popředí výzkumného zájmu vstoupí osobnostně vědci a technici s jejich fyzickou, morální i intelektuální rozdílností, jejich cesty ke specializacím a jejich vysoké kvalifikaci, jejich vliv na utváření vědeckých a technických společností a vdělávání vůbec, ale i na dobovou společnost, osobnostní jejich vývoj i vazby na dobovou byrokracii. Vývoj elit zajišťuje neustálou obměnu, koloběh, čímž je zajištěna neustálá obměna struktur dobové společnosti.
Doporučená vybraná literatura:
Bottomore, T. B., Elites and society. London: Watts 1964.
Jodl, M., Teorie elity a problém elity. Praha: Victoria 1994.
Mladý inženýr a požadavky technické prakse. V Praze: Masarykova akademie práce, 1935.
Habermas, J., Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: Filosofia 2000.
Bourdieu, P., Passeron, J.-C., Reproduction in Education, Society and Culture. London: Sage (1970) 1990.
Efmertová, M., Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století: studie k vývoji elektrotechnických oborů. Praha: Libri, 1999.
Štaif, J. Obezřetná elita: česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2005.
Štaif, J. (ed.), Moderní podnikatelské elity - metody a perspektivy bádání. Praha: Dokořán, 2007.
Řepa, M. (ed.). 19. století v nás: modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly. Praha: Historický ústav, 2008.
Kubů, E., Šouša, J. (eds.), Finanční elity v českých zemích (Československu) 19. a 20. století. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008.
Efmertová, M., Grelon, A., Mikeš, J. (eds.), Des ingénieurs pour un monde nouveau: histoire des enseignements électrotechniques (Europe, Amériques): XIXe-XXe siècle. Bruxelles: P.I.E. Peter Lang, 2016.
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Cílem výzkumu je analýza zvoleného technického oboru do roku 1945, jeho vliv na průmyslovou praxi a na dobovou společnost. Technika (z řeckého techné – řemeslo, umění) je součást lidské kultury, aktivní lidská inovativní činnost zahrnující tvorbu znalostí a procesů k vývoji systémů řešících problémy a rozšiřujících lidské schopnosti. Technikou se též rozumí inovace, změna nebo modifikace přírodního prostředí pro potřeby uspokojování uvědomovaných lidských potřeb a přání. Období zkoumání zahrnuje protoindustrializaci a industrializaci v českých zemích v komparaci s vývojem technických oborů v Evropě a ve světě.
Doporučená vybraná literatura:
Studie o technice v českých zemích 1800-1918. I.-IV. díl, 1918-1945, V.-VI. díl. Praha: Národní technické muzeum, 1983-1985, 1995.
Nový, L., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století. Praha: ČSAV, 1961.
Nový, L. (ed.), Dějiny techniky v Československu do konce 18. století. Praha: Academia, 1974.
Jindra, Z, et al., Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie. Praha, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015.
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Cílem výzkumu je analýza zvoleného technického oboru v letech 1945-1968 (1989), jeho vliv na průmyslovou praxi a na dobovou společnost. Technický vybraný obor bude analyzován jako vývoj a použití nástrojů, strojů, materiálů a procesů k řešení problémů při lidské činnosti, zhodnocení a využití výsledků vědeckého bádání ve prospěch lidstva, vytváření bohatství společnosti…, které vedou lidstvo na vyšší stupeň hmotného blahobytu a kultury. Příslušný technický obor bude zkoumán i z hlediska toho, jak se technika vyvíjí úměrně s rozvojem lidstva a stupněm vědeckého poznání světa. Ve svém vývoji prošla několika stupni charakterizovanými rozvojem (stavem) poznání, rozvojem výrobních prostředků, výrobních způsobů a produktivity práce.
Doporučená vybraná literatura:
Studie o technice v českých zemích. VII.-IX. díl. Praha: Encyklopedický dům, 2003 (3 sv.).
Janovský, I., Kleinová, J. et al (eds.), Věda a technika v Československu v letech 1945-1960. Praha: Národní technické muzeum, 2010.
Průcha, V. et al. Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. Brno: Doplněk, 2004-2009 (2 sv.).
Jakubec, I. et al., Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992. Praha: Oeconomica, 2008.
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Cílem badatelského výzkumu bude vývoj a uplatnění českých/československých elektrotechnických společností/firem v období od 19. do 21. století (do současnosti). Výzkum se zaměří na vznik podnikatelských aktivit v elektrotechnických oborech, vycházejících z rodinných firem a ze zahraničního kapitálu uplatněného v českých zemích. Budou zdůrazněny osobnosti elektrotechnických oborů a jejich podnikatelské aktivity včetně uplatnění českých podnikatelů v zahraničí (např. po emigratských vlnách). Část výzkumu bude zaměřen i na realizaci a výsledky elektrifikace Československa, které elektrotechnické firmy zajišťovaly, a také na podnikání v současných oborech, jako např. výpočetní techniky, robotiky, umělé inteligence, informatiky aj.
Doporučená vybraná literatura:
Jančík, D., Kubů, E. (eds.), Nacionalismus zvaný hospodářský: střety a zápasy o nacionální emancipaci/převahu v českých zemích (1859-1945). Praha: Dokořán, 2011.
Paulinyi, A., Průmyslová revoluce: o původu moderní techniky. Praha: ISV, 2002.
Efmertová, M. Osobnosti české elektrotechniky. Praha: ČVUT, 1998.
Efmertová, M., Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století: studie k vývoji elektrotechnických oborů. Praha: Libri, 1999.
Mikeš, J., Efmertová, M. Elektřina na dlani: kapitoly z historie elektrotechniky v českých zemích. Praha: Milpo media, 2008.
doc. PhDr. Michel Perottino, Ph.D., Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
nebo
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Transfer znalostí a technologií je třeba vnímat jako integrální součást výzkumné (I současné) praxe. Proto je třeba zkoumat možnosti předávání znalostí z vyspělých zemí s významným vědeckým a technickým potenciálem do české společnosti. Tomu slouží výzkumná analýza vzájemných vazeb vědeckých, technických a vzdělávacích institucích v jednotlivých uvedených zemích I tamní výsledky vědy a techniky. Je třeba analyzovat základní poznatky o potřebě a transferu vědeckých a technických poznatků a jejich následná efektivnost, která je ovlivňována mnoha factory včetně jejich reálného užívání v praxi. Je třeba zkoumat etapy transferu, kdy např. v 90. letech 20. století byl utlumen, neboť došlo k rozdělení rozdělení Československa a zrušení státních a státem řízených organizací, které se transferem zabývaly. Stát tak ztratil institucionální a odbornou podporu při evaluaci různých projektů. Záleží take na vyjasnění očekávání, a to u společnosti jako celku, tak výzkumné organizace nebo týmu. Ke zkoumání těchto vazeb byly vybrány z geopolitického hlediska historicky profilující země s jedněmi z nejúspěšnějších výsledků v oblasti vědy a techniky – Velká Británie, Francie a USA.
Doporučená vybraná literatura:
Míšková, A., Franc, Martin, Kostlán, A. (eds.), Bohemia docta: k historickým kořenům vědy v českých zemích. Praha, Academia, 2010.
Lequesne, Ch., Horská, P., Nodl, M. (eds.), Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích / L'inspiration française dans les sciences sociales en Pays tchèques. Praha, CEFRES No 29, No 29f, 2003.
Kostlán, A. (ed.), Semináře a studie k dějinám vědy. Praha, Kabinet dějin vědy, 2009.
Janko, J., Těšínská, E. (eds.), Technokracie v českých zemích (1900-1950). Praha, Archiv Akademie věd České republiky, 1999.
Raoult, N., Changements et expériences, expérience des changements. Paris, L’Harmattan, 2006.
Antos, G., Wichter, S. (eds.), Wissenstransfer durch Sprache als gesellschaftliches Problem. Frankfurt-on-Main, 2005.
Bassalla, G., The Spread of Western Science. In: Science, 156, 3775, 1967, pp. 611-622.
Espagne, M., Les transferts culturels franco-allemands. Paris 1999.
Kernbauer, A., Wissenschaftstransfer im 19. und zu Beginn des 20. Jahrhunderts. In Mühlberger, K. (ed.), Archivpraxis und historische Forschung: Mitteleuropäische Universitäts- und Hochschularchive: Geschichte. Bestände, Probleme und Forschungsmöglichkeiten, Vienna 1992, pp. 247–256.
Latour, B., Science in Action: How to Follow Scientists and Engineers through Society. Cambridge 1987.
Petri, R. (ed.), Technologietransfer aus der deutschen Chemieindustrie (1925–1960). Berlin 2004.
Pyenson, L., The Ideology of Western Rationality: History of Science and the European Civilizing Mission. In: Science & Education 2, 1993, pp. 329–343.
Raj, K., Relocating Modern Science: Circulation and the Construction of Scientific Knowledge in South Asia and Europe: 1650–1900. New York 2007.
Stehr, N. et al. (eds.), Knowledge: Critical Concepts. New York 2005.
Lipphardt, V., Ludwig, D., Knowledge Transfer and Science Transfer. In: EGO_European History online, 2020, http://www.ieg-ego.eu
Pešek, J. et al., Věda a politika: německé společenskovědní ústavy v zahraničí (1880-2010). Praha, Karolinum, 2013.
prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
tel.: 2221619202
Téma je koncipováno jako výchozí a komparační k pochopení působení vědy a techniky na českou a evropskou společnost v období 17.–21. století. Výzkum poskytne pochopení historiografie vědy a techniky v jednotlivých etapách společenského vývoje, a to především od vědecké revoluce 17. století po industrializaci a První a Druhou průmyslovou revoluci (Technicko-vědeckou revoluci) až po současnou revoluci vědecko-technickou, informační a komunikační. Nastíní vzájemné vazby vědy, techniky, společnosti a kultury v evropském a v českém vývojovém prostoru.
Doporučená vybraná literatura:
Black, J., MacRaild, D., Studying History. Palgrave Macmillan 2007.
Brockmann, J., Třetí kultura. Za hranice vědecké revoluce. Praha 2008.
Feyrabend, P., Věda jako umění. Rychnov nad Kněžnou 2004.
Fleischner, J., Technická kultura. Praha 1916.
Bourgin, G., La méthode historique. In Synthèse, vol. 10, 1956, pp. 79-83.
Lemarchand, Y., Nikitin, M., La méthode en histoire et l’histoire comme méthode. HAL, archives-ouverts.fr, Document de Rechrche No 2013-12, Orléans, Laboratoire d´Économie d´Orleans, 2014.
Iggers, G. C., Wang, E. Q., Mukherjee, S., A Global History of Modern Historiography. Pearson, Education Limited 2008 (Geschichtskulturen. Weltgeschichte der Historiografie von 1750 bis heute. Göttingen2013).
Jordan, S., Theorien und Methoden der Geschichtswissenchaft. Orientierun Geschichte Paderborn 2013.
Purš, J., Průmyslová revoluce. Praha, Academia, 1973.
Mumford, L., Technická civilizace. Praha 1930.
Tondl, L., Znalost, její lidské, společenské a epistemické dimenze. Praha 2002.
Tondl, L., Člověk ve světě techniky. Nové problémy filozofie techniky. Liberec 2009.
Nodl, M., Dějepisectví mezi vědou a politikou: úvahy o historiografii 19. a 20. století. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2007.
Lequesne, Ch., Horská, P., Nodl, M. (eds.), Francouzská inspirace pro společenské vědy v českých zemích / L'inspiration française dans les sciences sociales en Pays tchèques. Praha, CEFRES No 29, No 29f, 2003.
Elbel, M. (ed.), Limity a možnosti historického poznání. Sborník z cyklu přednášek. Olomouc, Univerzita Palackého, 2008.
Petráň, J., Pánek, J., Vorel, P. (eds.), České dějiny ve znamení kultury: (výbor studií). Pardubice, Univerzita Pardubice, 2010.
Croce, B., Historie jako myšlení a jako čin. Brno, 2006.
Šubrt, J. (ed.), Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum. Kolín, Nezávislé centrum pro studium politiky, 2010.
Pešek, J. et al., Napříč kontinentem soudobých dějin: evropská historiografie po konci studené války. Praha, Argo, 2013.
Beneš, Z., Cesty historikova myšlení. Praha, Garamond, 2002.
Beneš, Z., Historický text a historická kultura. Praha, Karolinum, 1995.
Kutnar, F., Marek, J., Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1997.
Árnason, J. P. et al., Dějiny, smysl a modernita: k 75. narozeninám Miloše Havelky. Praha, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v.v.i., 2019.
prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
tel.: 2221619202
Cílem výzkumu je analýza (průvodní) dokumentace v jednotlivých oborech vědy a techniky z pohledu Historie věd a techniky, ale i z pohledu muzejnictví. Výzkumu bude podléhat zejména dokumentace, která umožňuje posouzení obecné bezpečnosti či shody výrobku s požadavky komoditně vymezené struktury směrnicemi. U výrobků je to dokumentace v rozsahu umožňujícím jeho provedení shodně ve fázi návrhu, výroby a funkce výrobku. Ve výzkumné části je to celý soubor procesů, popisujících proces vědeckého nebo technického zkoumání. Výzkum je ve vztahu k historickému vývoji techniky, exaktních věd a obecně industrializace a vývoji jednotlivých průmyslových oborů.
Doporučená vybraná literatura:
Slabotínský, R., Stöhrová, P. (eds.), K historii průmyslu, exaktních věd a techniky na Moravě a ve Slezsku I. od konce 18. století do roku 1918. Acta Musei Technici Brinensis, Brno, Technické museum v Brně 2013.
Nekuža, P., Sbírkotvorný plán Technického muzea v Brně 2015-2021. Brno, Technické museum v Brně, 2015.
Jílková, J., Vývoj bibliografie k dějinám techniky a Národní technické muzeum. Praha, Národní technické museum, 1972.
Černý, K., Vývoj péče o prameny k dějinám techniky v Národním technickém muzeu. Praha, Národní technické muzeum, 1972.
Beran, J. et al. (ed.), Prameny k dějinám přírodních věd a techniky v pražských archívech 1918-1945. Praha, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1976.
Sládek, O., Rafaj, P. (eds.), Prameny k dějinám přírodních věd a techniky. 2. díl, Archivy Středočes., Jihočes. a Západočes. kraje 1918-1945. Praha, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1978.
Rafaj, P., Sládek, O. (eds.), Prameny k dějinám přírodních věd a techniky. 3. díl, Archívy Severočeského, Východočeského, Severomoravského a Jihomoravského kraje 1918-1945. Praha, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1983.
Podaný, V. et al. (ed.), Prameny k dějinám přírodních věd a techniky. 4. díl, Archívy ČSR: Období po r. 1945. Praha, Ústav československých a světových dějin ČSAV, 1987.
Janík, T. et al., K perspektivám školního vzdělávání. Brno, Paido, 2009.
Prameny k dějinám průmyslových závodů v centrálních archivech. Praha, Archivní správa ministerstva vnitra ČSR, 1967.
Myška, M. et al., Prameny k hospodářským a sociálním dějinám novověku 1. Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, 2008.
Myška, M. et al., Prameny k hospodářským a sociálním dějinám novověku 2. Ostrava, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010.
Stellner, F., Jakubec, I., Soběhart, R., Výběrová bibliografie k hospodářským a sociálním dějinám 20. století. Praha, Oeconomica, 2005.
Lenderová, M. et al., Z dějin české každodennosti: život v 19. století. Praha, Karolinum, 2009.
Pešek, J., Proměny času ve vztahu k bytí a jeho možnému smyslu: příspěvek k dějinám ontologického smyslu temporality. Praha, Ježek, 1995.
prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
tel.: 2221619202
nebo
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Lidská paměť, individuální i kolektivní, patří ke klíčovým vědeckým tématům humanitních, společenskovědných i přírodovědných oborů. Paměť sama o sobě je selektivní a subjektivní záležitostí. V kombinaci se zrychlenou dynamikou vývoje, proměnami společnosti i rodiny, stejně jako s novými technologickými možnostmi tyto stránky lidské paměti ještě silněji vynikají a přirozenou či cílenou cestou nově formují (a deformují) kulturu paměti, kulturu vzpomínání či cíleného zapomínání. Téma je opět multidisciplinární a zaměřuje se především na výzkum vzniku a vývoje historické paměti spojené s vědeckým a technickým potenciálem českých zemí. Bude analyzovat jakými změnami toto historické vědomí v průběhu vývoje procházelo, až se v 19. století stalo pevnou součástí ideologie formujícího se moderního českého národa. Fenomén kolektivní paměti je možné chápat jako specifický historický pramen, který dotváří komplexní obraz zkoumané společnosti. Zároveň se studuje jako jev podléhající svému vlastnímu vývoji a změnám, a to jak v čase, tak v prostoru (u různých kultur je charakter a intenzita historické paměti různá). Zkoumanou otázkou bude i přenos historické paměti - ústní tradice, psané texty, obrazy, pomníky, náhrobky, suvenýry, oslavy, jak jsou v prostoru umístěny např. historická industriální místa (továrny), technická díla (např. Vltavská kaskáda), technické myšlení (technicko-vývojové momenty, vědecké conference, průmyslové výstavy), tj. místa paměti, nebo jakým způsobem je tato paměť využívána (např. legitimizace určitých nároků). Součástí pohledu se může stát i tzv. orální historie, mapující a kriticky zpřístupňující I interpretující prameny této paměti společenského vývoje především ve 20. století.
Doporučená vybraná literatura:
Chadt-Ševětínský, J. E., Lesy a hory v dějinách: nejstarší zprávy o lesích a horách, lesy čisté, lesy pomíšené: historické smíšeniny lesů, různé druhy lesů, jména lesů a hor v historii: původ pojmenování a prvé připomenutí v historii: příspěvek k dějinám lesů a lesnictví. V Písku, J.V. Rozmara, 1908.
Neuhöferová, P. (ed.), Historie a vývoj lesů v českých zemích. Praha, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006.
Maur, E., Paměť hor (Šumava-Říp-Blaník-Hostýn-Radhošť). Praha, Havran, 2006.
Paměti a vzpomínky jako historický pramen. Praha, Národní technické muzeum, 2006.
Čornej, P., Lipanské ozvěny. Jinočany, H+H, 1995.
Rak, J., Bývali Čechové…České historické mýty a stereotypy. Jinočany, H+H, 1994.
Pfeiferová, Š., Šubrt, J., Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. In Historická sociologie č. 1, 2010, s. 9-29.
Halbwachs, M., Historická paměť podle Maurice Halbwachse. In: Socioweb č.4, 2007.
Nora, P. (ed.), Les Lieux de Mémoire. Paris 1984-1992.
Tošnerová, M., Květová, M. Paměť měst: narativní prameny k dějinám Prahy, Českých Budějovic a Litoměřic do roku 1800. Praha, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, v.v.i., 2019.
Mücke, P., Místa paměti druhé světové války. Praha, Karolinum, 2014.
Mücke, P., Brychta, M. (eds.), Na hranicích mezi minulostí a přítomností: současné perspektivy orální historie. Praha, Česká asociace orální historie, 2016.
Vaněk, M., Mücke, P., Pelikánová, H., Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2007.
Vaněk, M., Mücke, P., Třetí strana trojúhelníku: teorie a praxe orální historie. Praha, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015.
Vaněk, M. et al., Orální historie. Metodické a technické postupy. Olomouc 2003.
Vaněk, M., O orální historii s jejími zakladateli a protagonisty. Praha 2008.
prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph.D., ČVUT, Fakulta dopravní
tel.: 224890704
Téma se zaměřuje na analýzu vývoje technického školství vybraného oboru a období, která bude doplněna o komparaci s vývojem ve vhodně zvolené zemi/zemích EU. Cílem studia je popsat a analyzovat zajímavé vývojové trendy vzdělávání techniků v českých zemích, resp. Československu, resp. České republice a porovnat je s vývojovými trendy v dalších evropských zemích, které prošly obdobným či rozdílným historickým vývojem. Předpokládá se nalezení společných vývojových rysů, zdůvodnění vývojových odlišností a odhalení vzájemného ovlivňování, transferu poznatků apod. Předpokládá se hodnocení vývoje v širších historických, politických, hospodářských a sociálních souvislostech.
Doporučená vybraná literatura:
Tayerlová, M. et al., Česká technika = Czech Technical University. Praha, České vysoké učení technické, 2004.
Jílek, F., Lomič, V., Dějiny ČVUT. 1. díl první svazek, 1. díl druhý svazek. Praha, ČVUT, 1973–1978.
Velflík, A. V., Dějiny technického školství v Praze. Praha, první díl 1906 a 1909, druhý a díl 1910 a 1925.
Bečvářová, M., Matematika na Německé univerzitě v Praze v letech 1882-1945. Praha, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016.
Bečvářová, M., O škole a vzdělávání: sborník z konference Matematika - základ evropské vzdělanosti: Hradec Králové, 20. a 21. září 2007. Praha, Matfyzpress, 2007.
Franěk, O., Dějiny České vysoké školy technické v Brně I.–II. Brno, VUT, 1969–1975.
Schrenk, J., 125. výročí založení Vysoké školy báňské v Příbrami. Příbram 1974.
Jílek, F., Historiografie světového vývoje technického školství a její problémy. (Z dějin technické výchovy II.). Praha 1971.
Ratajová, J., Cajthaml, P. (eds.), Pražský student: univerzitní studenti v dějinách Prahy. Praha, Scriptorium, 2008.
Anderson, L. F., History of Manual and Industrial School Education. New York 1926.
Armytage, W. H. C., A Social History of Engineering. London 1961.
Léon, A., Histoire de l'education technique. Paris 1961.
prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph.D., ČVUT, Fakulta dopravní
tel.: 224890704
nebo
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
nebo
prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
tel.: 2221619202
Téma historicky analyzuje zcela nezpracovaný multidisciplinární obraz úlohy vysokoškolských profesorů a životního stylu techniků v evropském regionu na příkladu českých zemí a Československa od 80. let 19. století do konce 20. století (1989). Rychlý průmyslový rozvoj v uvedené době zajistil i rychlý rozvoj technických věd a informací, jejich transfer po světě a tím i vzrůstající vliv techniky a techniků na každodenní život člověka (odborníka i laika). Vzrůstala úloha technického školství a jeho vědeckého prostředí, vyvolaná potřebou zapojení vzdělaného technika do každodenní ekonomické praxe, národních aktivit a pracovních a podnikatelských vazeb. Tyto vazby zpětně ovlivňovaly i společenský života dané society.
Doporučená vybraná literatura:
Holeček, V., The Masaryk Academy of Labour and its Contribution to the Development of Technically Skilled Workers. In: Proceedings of the International Student Scientific Conference Poster 23/2019. Praha, ČVUT FEL, Středisko vědecko-technických informací, 2019, pp. 130-133.
Holeček, V., Research and Work-Based Trainings of Czech Engineers in the USA supported by the Masaryk Academy of Labour at the Time of the First Republic. In: Proceedings of the International Student Scientific Conference Poster 22/2018. Praha, Czech Technical University in Prague, 2018, pp. 1-6.
Holeček, V., The Czech Form of Scientific and Technical Organization of Labour according to Václav Verunáč, the Member of the Masaryk Academy of Labour. In Proceedings of the International Student Scientific Conference Poster 21/2017. Praha, Czech Technical University in Prague, 2017.
Mikeš, J., Efmertová, M., A Century of Networks in the Electrotechnical World? Concepts of Electrification in Czechoslovakia and in Europe, until the end of the 1930s. In: The process of creating social networks, their significance and role during the formation of modern society. Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, 2018, pp. 69-88.
Stonišová, M., Scientific works of educated technicians and academic workers of Technical University in Příbram and Ostrava developing technical education. In: Proceedings of the International Student Scientific Conference Poster 22/2018. Praha, Czech Technical University in Prague, 2018.
Stonišová, M., Electrotechnology at the Technical University at the beginning of its Ostrava period in 1940s under Prof. Jan Bašta. In: Proceedings of the International Student Scientific Conference Poster 21/2017. Praha, Czech Technical University in Prague, 2017.
Jakobs, K., Blind, K., (eds.), Proceedings: 22nd EURAS Annual Standardisation Conference. Digitalisation: Challenge and Opportunity for Standardisation. Berlín, Aachen, Druck und Verlagshaus Mainz GmbH, 2017.
Havránek, J., Pešek, J. (ed.), University - historiography - society - politics. Praha, Karolinum, 2009.
prof. PhDr. Marcela Efmertová, CSc., ČVUT, Fakulta elektrotechnická
tel.: 224355144
Pronásledování, vězení nebo emigrace, takový byl osud mnoha vědců, techniků, odborníků, praktiků po výrazných historických zlomech v českých zemích. Téma se věnuje především problematice exilu intelektuálních, vědeckých a technických (případně podnikatelských) osobností z českých zemí a z Československa v letech 1848/1938/1948–1989. Vztah k vědcům a technikům byl po roce 1948 nastaven obecným přístupem komunistické ideologie k inteligenci. Hrdinou byl stachanovec, nikoliv expert nebo badatel. Proto později byli vědci a technici, zejména v 70. letech 20. století, vládnoucí garniturou považováni za specificky nedůvěryhodnou část společnosti, neboť nebyli nakloněni normalizačním tendencím a vyjadřovali se k nim již tehdy kriticky. Výzkum se zaměří na analýzu okolností emigrace, na osobní a především pracovní zkušenosti ve vědecké a technické výzkumné práci v Československu a poté v zahraničí, na pracovní kontakty se světovými osobnostmi vědy a techniky i na další okolnosti vědeckého působení či případného transferu vědeckých a technických zkušeností do vlasti i z vlasti do zahraničí.
Doporučená vybraná literatura:
Československý exil 1938-1989 v zahraničních archívech. Brno, Univerzita obrany, 2008.
Kuklík, J., Do poslední pence: československo-britská jednání o majetkoprávních a finančních otázkách 1938-1982. Praha, Karolinum, 2007.
Brouček, S., K druhému břehu: Češi v prostředí francouzské společnosti 1862-1918. Praha, Etnologický ústav AV ČR ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a nakl. Nová tiskárna v Pelhřimově, 2007.
Jaklová, A., Národnostní a sociálně-ekonomická sebereflexe českých přistěhovalců v čechoamerických periodikách 19. a 20. století. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2006.
Jiroudek, P., Mezi Prahou a Ženevou: neurověda, životní náhody a svobodné zednářství. Praha: Galén, 2010.
Směrnice o zvláštních fondech tiskovin v knihovnách jednotné soustavy. Praha, ÚV KSČ 1969 (publikováno v Listech, Řím, listopad 1973).
Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. Praha, ÚV KSČ 1970.
Josefovičová, M. (ed.), Z Československé akademie věd do exilu. Praha, Masarykův ústav AV ČR 2012.
Marková, M., Olga Havlová a ty druhé: ženy ve vnitřní emigraci. Brno, Barrister & Principal, 1996.
Štrbáňová, S., Kostlán, A. (eds.), Sto českých vědců v exilu: encyklopedie významných vědců z řad pracovníků Československé akademie věd v emigraci. Praha, Academia, 2011.
Kostelecká, Y., Bernard, J., Kostelecký, T., Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění. Praha, Sociologický ústav AV ČR, 2007.
Jeřábek, V., Českoslovenští uprchlíci ve studené válce: dějiny American Fund for Czechoslovak Refugees. Brno, Stilus, 2005.
Secká, M., Křesťan, J., Kahuda, J. (eds.), České archivy a prameny k dějinám zahraničních Čechů: sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympózia konaného ve dnech 27.-28. června 2006 v Českých Budějovicích v rámci 23. světového kongresu Československé společnosti pro vědy a umění. Praha, Národní archiv, 2007.
Babička, V., Prameny k dějinám zahraničních Čechů a Slováků ve Státním ústředním archivu v Praze: (vybrané dokumenty). Praha, Státní ústřední archiv, 1993.
Mücke, P., Krátká, L. (eds.), Turistická odysea: krajinou soudobých dějin cestování a cestovního ruchu v Československu v letech 1945 až 1989. Praha, Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.
Brandes, D., Ivaničková, E., Pešek, J. (eds.), Uprchlíci a azylanti v zemi sousedů: Československo a Německo v letech 1933 až 1989. Praha: Česko-německá komise historiků, 2019.
prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., AV ČR, Historický ústav
tel.: 286882237
Preindustriální krajina, nazývaná též venkovská kulturní krajina, trvající od neolitu asi do konce 18. až poloviny 19. století, je dokumentována v historických pramenech (zdrojích), písemných, obrazových, kartografických a hmotných. Uvedené prameny zachycují také Preindustriální průmyslové technické nástroje, stroje, materiály a procesy. Jejich studium je součástí historie techniky a hospodářství.
Doporučená vybraná literatura:
Hlušičková, H. et al., Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I‒IV. Praha 2002‒2004.
Jakubec I., Jindra Z. et al., Dějiny hospodářství českých zemí. Praha 2007.
Semotanová, E., Cajthaml, J. et al., Akademický atlas českých zemí. Praha 2014.
prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., AV ČR, Historický ústav
tel.: 286882237
Významné průmyslové, mezi nimi strojírenské závody, vznikaly v českých zemích již od počátku 19. století. V průmyslových odvětvích zpočátku převládala výroba sklářská a textilní, od třicátých let 19. století vznikaly nové továrny, vybavené stroji, poháněnými párou. Textilní závody se soustřeďovaly v Čechách na Liberecku, Jablonecku, Českolipsku, v Praze a blízkém okolí, na Moravě v blízkosti Brna a Ostravy. Největší strojírenské závody sídlily v Praze a Brně. Studium jejich rozvoje patří neodmyslitelně do historie techniky a hospodářství.
Doporučená vybraná literatura:
Beran, L., Valchářová, V. (eds.), Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Praha 2007.
Fragner, B., Zikmund, J. (eds.), Co jsme si zbořili, bilance mizející průmyslové éry/deset let. Praha, ČVUT 2009.
Hlavačka, M., Bek, P., Ringhofferové. Rodina a podnikání. Praha 2019.
Hlušičková, H. et al., Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I‒IV. Praha 2002‒2004.
Jakubec I., Jindra Z. et al., Dějiny hospodářství českých zemí. Praha 2007.
Semotanová, E., Cajthaml, J. et al., Akademický atlas českých zemí. Praha 2014.
prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc., AV ČR, Historický ústav, FF UK, Ústav českých dějin
tel.: 286882243
Výzkum se bude věnovat způsobům vědecké komunikace, odborné a vědecké práce a jejich aplikacím na konkrétní odborné případy v oblasti historie věd a techniky a v příbuzném oboru hospodářských a sociálních dějin. Analýza bude prováděna na základě komparace přístupu k této problematice v českém prostředí a v rámci EU (ve světě). Badatelský výzkum se zaměří na utváření nových trendů - metodologických cílů vědecké práce (s mezioborovým a multidisciplinárním přesahem) a stanovení pracovních hypotéz včetně jejich ověření a stavby konkrétního vědeckého úkolu v oblasti historie věd a techniky a hospodářských a sociálních dějin. Důraz bude položen i na metodologii a metodiku ediční práce v oborech historie věd a techniky a hospodářských a sociálních dějin.
Doporučená vybraná literatura:
Geršlová, J., Metodologie odborné práce. Olomouc, Univerzita Palackého, 2005.
Ochrana, F., Metodologie vědy: úvod do problému. Praha, Karolinum, 2009.
Weber, M., Metodologie, sociologie a politika. Praha 2009.
Horský, J., Teorie a narace: k noetice historické vědy a teorii kulturního vývoje. Praha, Argo, 2015.
Horský, J., Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním: úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy. Praha, Argo, 2009.
Horský, J., Storchová, L., Paralely, průsečíky, mimoběžky. Teorie, koncepty a pojmy v české a světové historiografii 20. století. Ústí nad Labem, 2009.
Storchová, L. et al., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha 2014.
Bartoš, J., Metodika a technika historické práce. Praha 1982.
Bloch, M., Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha 2011.
Piorecká, K., České dějepisectví v dialogu s Evropou: (1890-1914). Praha, Academia, 2009.
Tondl, L., Člověk ve světě techniky. Nové problémy filozofie techniky. Liberec, Bor, 2009.
Jindra, Z., Svátek, F., Štaif, J., Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Praha 1997.
Rákosník, J., Spurný, M., Štaif, J., Milníky moderních českých dějin. Krize konsenzu a legitimity v letech 1848–1989. Praha, Argo, 2018.
Certau, M. de, Psaní dějin. Brno 2011.
Popper, K.R., Logika vědeckého bádání. Praha, Oikoymenh, 1997.
Nodl, M., Dějepisectví mezi vědou a politikou: úvahy o historiografii 19. a 20. století. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2007.
Sojka, M., Dějiny ekonomických teorií. Praha, Havlíček Brain Team, 2010.
Pána, L., Somr, M., Metodologie a metody výzkumu. České Budějovice, Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007.
Krámský, D., O povaze humanitních věd: k etickým a metodologickým východiskům humanitněvědního poznávání. Liberec, Bor, 2008.
Třeštík, D., Mysliti dějiny. Praha 1999.
prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc., AV ČR, Historický ústav, FF UK, Ústav českých dějin
tel.: 286882243
Téma se badatelsky zaměřuje na vývoj dopravy, komunikací a historii podnikání v těchto oborech v českých zemích a v Československu v19. a ve 20. století včetně obecných civilizačních otázek spojených se zaváděním moderní vědy a nové techniky a technologií do těchto oborů (např. zavádění jednotného času).
Doporučená vybraná literatura:
Hlavačka, M., Dějiny dopravy v českých zemích v období průmyslové revoluce. Praha, Academia, 1990.
Hlavačka, M., Cestování v éře dostavníku: všední den na středoevropských cestách. Praha, Argo, 1996.
Kyncl, J. et al., Historie dopravy na území České republiky. Praha, nakladatelství Vladimír Kořínek, 2006.
Kohout, J., Vančura, J., Praha 19. a 20. století. Technické proměny. Praha, SNTL, 1986.
Brinke, J., Úvod do geografie dopravy. Praha, Karolinum, 1999.
Fojtík, P., Linert, S., Prošek, F., Historie městské hromadné dopravy v Praze. Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 2005.
Drag and Drop Website Builder